V sobotu 8. června se konala hasičská svatba našich dvou dlouholetých členů sestry Veroniky Johnové a bratra Františka Jona. Samozřejmě jsme u toho jako hasiči a jejich přátelé nemohli chybět.
Velkým oříškem bylo vymyslet originální úkoly a překvapení, protože laťka byla z předchozích svateb nastavená hodně vysoko. Přípravy zadrhování začaly založením chatovací skupiny, kde jsme vše domlouvali a ladili do posledního detailu.
Celý svatební den se odehrával na Chatě Hadovka ve Vítkovicích v Krkonoších. S přípravami jsme začali již v pátek, přichystali jsme věci potřebné ke splnění všech úkolů a nazdobili jsme a naložili Smékalku na přívěs.
V den svatby byl sraz v 11,30 u hasičské zbrojnice ve Valteřicích, kde jsme vše dochystali. U Františka doma se potají naložila jeho závodní motorka a mohlo se vyrazit. Cestu jsme měli vymyšlenou tak, abychom přijeli k chatě seshora a novomanželé o nás nevěděli.
Po příjezdu jsme vše rozložili na prostranství nad chatou a bratr Roman Učený byl vyslán, aby novomanželům pogratuloval jménem sboru a přivedl je na hřiště, kde čekali ostatní s novomanželskou zkouškou.
Pro novomanžele byly připraveny úkoly, které měly prověřit jejich kompatibilitu v manželství. Napřed se ale museli ženich a nevěsta náležitě ustrojit. Veronika dostala zelené sako (z let studií) a František závodní dres. Nevěsta obdržela do ruky víčko od chladiče a ženich děravý kbelík. Na základě těchto indicií měli vymyslet, co s tím. Netrvalo dlouho a Verča správně uhodla, že víčko je od chladiče Františkovi motorky a je potřeba do děravého kbelíku opatřit vodu. Tu si společnými silami museli nadojit u dřevěné krávy, stojící opodál. Ta byla zvolená záměrně, symbolicky, protože ji novomanželé ještě jako nesezdaný pár společně vyráběli.
S první nástrahou si lehce poradili a vodu do motorky doplnili. Ještě při prohlídce motorky ale objevili zamčené přední kolo. Štípačky na přeštípnutí zámku si museli od hasičského sboru vykoupit.
Dalším úkolem bylo, aby společně na motorce projeli slalom, sesbírali vzorky rostlin navěšené opodál a správně je určili. To bylo pro Verču velmi snadné. František byl mezitím odlákán přihlížejícími hasiči na pivo. A oheň byl na střeše, ženich utekl pár minut po svatbě nevěstě k půllitru a musel hasit průšvih J
František se přesunul k sesbíraným rostlinám a po vzoru Verči je začal určovat. Za každou správně určenou rostlinu dostal náčiní potřebné k uhašení požáru. Společnými silami pak napojili hadice na Smékalku a natáhli hadicové vedení směrem k ohni.
Snažili se jej uhasit, ale chyběla jim ještě jedna hadice. Za malou úplatu obdrželi hadici a s ní už se jim požár podařilo úspěšně udolat.
Na závěr si novomanželé společně s hasiči připili speciálním přípitkem – Jelzinem, který opět symbolicky odkazoval na seznámení a začátky chození novomanželů. Poté obdrželi od sboru památeční trička pro celou rodinu a kreslený obraz s hasičskou tématikou, ve kterém měli přiložený také malý příspěvek do manželství.
Došlo samozřejmě i na společné focení a bohaté občerstvení, na které nás novomanželé pozvali.
Večer čekalo na Verču s Františkem ještě poslední překvapení v podobě kapely Žold, která jim na svatbě ve večerních hodinách zahrála.
Jménem celého sboru hasičů z Valteřic přejeme novomanželům hodně štěstí, lásky a porozumění na společné cestě životem.
